Ženský kroj

Svobodné dívky k nejslavnostnějším příležitostem volí molové rukávce, přes ně pestře vyšívaný krátký „lajbl". Nezaměnitelnou siluetu tvoří kombinace až šesti naškrobených bílých spodniček a svrchní sukně v pastelových tónech. Na hlavách nosí červené „rožky" s půvabnou stojatou mašlí o čtyřech smyčkách, tentýž vzor se opakuje i na dlouhé mašli spuštěné u krku. V Břeclavi se potom nosí odlišná varianta pokrývky hlavy - „kokeš".

Nejcennějšími součástmi dívčího kroje jsou bohatě vyšívané zástěry „fěrtochy", límce rukávců „obojky" a krajkové „tacle". K tomuto kroji děvčata obouvají navrapené vysoké čižmy.

Starší a vdané ženy nosí stejnokroj, tzv. podlužácké šaty s nařasenými sukněmi do pasu, u okraje sukně bývá pět sámků; aplikacemi zdobené jupky jsou šity ze stejné látky a mají vzadu kulatý či špičatý cíp.

V chladnějším období se starší ženy ještě pravidelně zahalují do teplých vlňáků s třásněmi, daleko méně je možno spatřit jejich letní varianty z lehké vlny a kašmírového vzoru.

Současná podoba kroje svobodných dívek na Podluží

Rožky jsou zhotoveny z tuhé lepenky potažené červeným brokátovým hedvábím s vetkávanými květy, v zadní části je čepec zploštělý dolů a v přední části má mírně lomený tvar. V prostřední části je napříč přes červené hedvábí široká malovaná stuha a nad ní upevněna „frča" ze čtyř obloučků malovaných mašlí.

Dnes nosí dívky zapletenou „zahrádku" z umělých vlasů, přivazovanou šňůrkami k zátylku.

Rukávce tvoří krátká košilka s baňatými rukávy sahajícími k loktu. Část pod stáhnutým místem se nazývá „tacle". Ty jsou ozdobeny jemnou bílou výšivkou a okraje lemuje široká bílá krajka.

Lajbl se obléká na rukávce a jedná se o velmi starobylou součást dívčího kroje. K jeho zhotovení se používá pestře květované hedvábí. Zdobení se skládá z barevných proplétaných šňůr, navrapených stuh a stužek a ze šňůreček tvořených skleněnými drobnými korálky.

Obojek je obdélník o rozměrech 30 x 40 cm z jemného „molového" plátna. Na zádech se připevňuje špendlíkem a pod krkem se uvazuje tenkou tkaničkou. Jde o velmi bohatou formu bílé výšivky a olemování tvoří opět široká bílá krajka - „čipka".

Malované mašle spadající až k spodnímu okraji fěrtochu a pod krkem uvázané „na smečku" jsou výraznou ozdobou slavnostního dívčího kroje.

Sukně vyzdvihují zdůrazněnou siluetu mladých dívek ve slavnostním kroji, podpořenou nošením až 6 spodních sukní zvaných „trčanice" nebo „kasanice".

Fěrtoch je druh bíle vyšívané zástěry, která v druhé polovině 19. století postupně nahradila starobylejší vytvořená z hladkého hedvábí s krajkovou obrubou.

Čižmy ke slavnostnímu kroji se dodnes vyrábí ze ševra (kozinky) a kramflík je zdoben mosaznou podkovičkou. Ozdobné vyšívání je provedeno zeleným dírkovým hedvábím na patě a nártu.