Dětský kroj

Dětský oděv v minulosti, zejména ve vícečetných rodinách, přecházel od jednoho sourozence k druhému, a to až do úplného obnošení. Ke každodennímu nošení musely v chudších rodinách často stačit sukýnky a zástěrky ušité ze zbytků látek, výjimkou nebylo využití starého barevného prostěradla či duchny. Pro slavnostnější příležitosti se samozřejmě, podle finančních možností a sociálního postavení rodiny, pořizovaly nákladnější oděvy.

Pokud si to rodiče mohli dovolit, velmi zdobené bývaly slavnostní kojenecké soupravy, zejména ty, které sloužily jako obleček pro křest dítěte. Také plátěné zavinovačky s nemluvňaty bývaly převazovány bohatě vyšívanými či hedvábnými „povijany".

Společný oděv pro děvčátka i chlapce do 2 až 3 let představovala tzv. „pasnica", někde též nazývaná „kaboš". Jednalo se o šaty dlouhé do poloviny lýtek, sešité v jeden celek z různých materiálů a barev.

Do jednoho roku nosila obě pohlaví na hlavě čepeček z květovaného hedvábí, ve švech pošitý nařasenými pentličkami, korálky, dnes i flitry. Od druhého roku života děvčátka nosí již šátek a chlapci klobouček.

Děvčata původně až do doby, než začala tzv. „dívčit", nemívala rožky, kordulku či fěrtoch, ale oblékala jupku a sukni, ve všední dny zhotovenou z obyčejných materiálů, doplněnou zástěrou.

Velkou událostí bylo první svaté přijímání, příp. slavnost Božího těla, což často znamenalo příležitost k pořízení nového parádního oděvu.

Po roce 1945 se stále více prosazuje varianta, která již kopíruje dospělý slavnostní ženský kroj. Přibývá naškrobených spodniček, na dívčí rukávečky se obléká hedvábný či saténový lajbl a objevuje se bílá zástěrka s jednodušším vyšíváním.

Chlapci měli podobně jako dospělí muži „třaslavice" z konopného, později lněného plátna se širokými nohavicemi spadajícími až pod kotníky. Kroj doplňovala zástěrka z modrého plátna s barevně vyšitým spodním lemem a klobouček „húseňáček".