Mužský kroj

Mužský lidový oděv na území regionu Záhorí se vyznačuje určitými variacemi (s ohledem k rozlehlosti území), avšak v základním složení se výrazně neliší. Mužské kalhoty se vyráběly pro svobodné mládence povětšinou ze světlemodrého či tmavomodrého sukna, pro starší muže i z černého sukna úzkého střihu, přičemž přebíraly některé prvky vojenské uniformy. Košile bývala bílé barvy s vyšívaným zpevněným stojícím límcem svázaným šňůrkami. Rukávy košile se na Záhorí používaly od varianty s manžetou až po široké, ukončené výšivkou. Na košili se nosíval rajblík či lajbl. Na většině území regionu bylo zvykem nosit šátek s třásněmi ovázaný kolem krku. Jako pokrývka hlavy sloužil černý plstěný širák s variantami úzké i široké střechy, jehož součástí bývalo „perko". Jako obuv se obvykle používaly kožené holínky s malým podpatkem a tvrdou sárou (část boty od nártu až po horní okraj) – tzv. „německý typ". V zimě se jako ochrana před špatným počasím nosívali plstěné vatované haleny a kabátce. Movitější obyvatelé nosívali kožichy.

Současná podoba kroje svobodných chlapců (na příkladu obce Závod)

Vzhledem k rozmanitosti lidového oděvu a typové variabilitě jednotlivých krojových částí oblasti Záhorí jsme se rozhodli popsat a analyzovat lidový kroj moravskosvatojánské varianty, konkrétně obce Závod.

Širák se v Závodě nosí tvrdý černý plstěný s větší stříškou směřující z přední části do čela. Po celém obvodu širáku byla připevněna hrubší červená stuha.

Péro bylo součástí výzdoby širáku. Kvůli zpevnění se zhotovovalo z drátu, který byl ovinut zeleným krepovým papírem. Do této drátěné kostry se upevňovaly větvičky rozmarýnu a ten byl ještě zdoben vpletenými živými nebo umělými květinami - „pérky". Z takto připraveného „perka" visely 30-40 cm dlouhé stuhy. Výrobu „perek" měli na starosti povětšinou vyvolené mládenců.

Košile bývá v současnosti šita z bílého plátna. Složená je z přední a zadní části, u stojatého límečku všitá do obojku. Rukávy košile jsou širší a na spodku ústí do manžet. Výšivkami košile zdobena nebyla.

Šátek se používá jako dekorační doplněk a zdobí oblast krku a hrudníku. Vyrábí se z nevyšívaného hedvábí fialové barvy. Šátek sahá až do oblasti pasu a jeho estetickou funkci umocňují navázané třásně.

Prúslek se nosí v letním období na košili. Je to rovná hedvábná vesta modré nebo fialové barvy s jemným vykrojením ve tvaru V na zadní straně, vpředu ukončená 15-20 cm nad pasem. Zdobená bývá skleněnými knoflíky a svislým dekorem šněrování po okrajích vesty v přední části. Zadní část bývá dozdobena třemi úzkými pásy krajky také ve tvaru V. Ve 30. letech 20. století se v mužském kroji ustálilo nošení stuh, přinesené pravděpodobně z moravské oblasti, upnutých na prúsleku v oblasti hrudníku.

Kalhoty svobodných mládenců jsou z kvalitního modrého sukna úzkého střihu, na spodku vsunuty do holínek. Zdobeny jsou v přední části šněrovánými aplikacemi, které sahají od pasu přes rozparek až po kolena. Na bocích se v celé délce nohavic táhne jednořadá šňůrová aplikace ústící v oblasti pasu do zadní části kalhot. Doplňkem kalhot je i bílý skládáný, krajkou vroubený ručník, často dozdobený černými tečkami, který se vkládá za rozparek kalhot. V pase jsou kalhoty ukončeny patentem na vsunutí koženého opasku.

Fěrtoch nosívali muži ještě ve 20. letech 20. století. Tento typ zástěry měl úzký střih a uchycení v oblasti pasu bylo řešeno jednoduchou šňůrou.

Kabátec je typ vatovaného plstěného chlapeckého zimního oděvu s většími klopami a kovovými knoflíky sahajícího do oblasti pasu. Ženatí muži už nosili soukenné haleny.

Holínky se k slavnostnímu oděvu nosily kožené, tzv. německé holínky s tvrdými sárami bez znaků zvýšené zdobnosti.

Tento mikroprojekt je spolufinancován Evropskou unií, z prostředků fondu mikroprojektu spravovaného regionem Bílé Karpaty.