Dětský kroj

Na podobu lidového oděvu dítěte měly v prvé řadě vliv finanční možnosti rodiny. V prvním vývojovém období bylo dítě oblečeno do plenek zhotovených ze starých sukní či košil nastříhaných podle potřebných rozměrů. Neodmyslitelnou součástí dětského lidového oděvu byl čepeček, který nosili bez rozdílu dívky i chlapci až do věku, kdy začali samostatně chodit. Slavnostní čepeček určený ke křtu i pro další svátky měl v částech kolem obličeje našitu složenou stuhu a krajky, dozdoben byl korálky a výšivkou. Později, v období předškolního věku se děti oblékaly do dlouhých plátěných košil mužského či ženského střihu, na které se oblékala sukně ušitá na způsob šatů. Ta měla ramínka, která se povolovala podle růstu dítěte. Důraz se tak kladl na maximální využití oblečení a často se nosilo až do úplného vynošení. V chudších rodinách nebývalo nijak neobvyklým, že se oblečení dědilo po starších sourozencích či blízké rodině. V letním období chodily děti naboso a v zimě zase nosívaly tlusté punčochy a boty, popřípadě čižmy. Při nástupu do školy se dětem obvykle věnovalo nové oblečení, které sestávalo u chlapců z kalhot a košilky. Dívky dostávaly k sukni i novou zástěrku, která se kolem pasu uvazovala mašlí.

Majetnější rodiny si samozřejmě mohly pro své děti dovolit honosnější oblečení, což se odráželo zejména v použití kvalitnějších materiálů a větší zdobnosti jednotlivých součástí oděvu. S postupujícím věkem se původní dětský oděv nahradil oděvem dívčím a chlapeckým.

Tento mikroprojekt je spolufinancován Evropskou unií, z prostředků fondu mikroprojektu spravovaného regionem Bílé Karpaty.