Mužský kroj

Kroje z Podluží patří k nejhonosnějším na Slovácku. Svobodní chlapci nosí červené soukenné nohavice bohatě vyšívané modrým šňůrováním. Široké otevřené rukávy košile jsou z jemného plátna, zdobené vkládanými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami. Přes košili svobodní oblékají kratičkou zdobenou vestu bez rukávů - „lajbl" s připevněnou kokardou. Jako pokrývku hlavy nosí klobouk „guláč", nebo „húseňák". Nesmí chybět ani nejznámější symbol tohoto regionu, vybělený „kosírek" z volavčího peří. Všichni chlapci potom obouvají vysoké kožené holínky se spuštěnými hedvábnými střapci, mosaznými podkůvkami a barevným vyšíváním na holeních.

V posledních letech je opět soubory a slováckými chasami používána typická letní varianta mužského kroje – lněné nebo plátěné nohavice „třaslavice", polosváteční plátěná košile s drobnou bílou výšivkou, modrá plátěná zástěra a méně zdobený klobouček „húseňáček".

Opět jen soubory dnes oblékají při významných příležitostech v zimním období (fašank čili masopust) původní hnědý kožich „dubeňák" s výšivkou tulipánu na zádech, příp. bílý soukenný plášť „halinu".

Současná podoba kroje svobodných chlapců

Guláč je vysoký klobouček bez stříšky, nošený svobodnými mládenci v jižní části Podluží. Je vyroben z tuhé černé plsti a až po horní okraj ho obtáčí úzké červenobílé ženylky. Po obou stranách jsou na nich upevněny barevné svazečky skleněných střapečků a vpředu nad čelem je postavena ozdoba z umělých květů, drobných kulatých zrcátek, korálků a mašliček zvaná „točko". Do ní se zasazuje kosířek – dlouhé, uměle nabělené jeřábí nebo volavčí pero. Tímto symbolem mládenectví se mohl dříve chlubit dospělý „šohaj", který si sám přes rameno přehodil měřici obilí (cca 50 kg). Po své ženitbě musel však kosířek navždy odložit. Stejně tak jej z guláče sundal v postním období

Na severním Podluží se nosí klobouk „húseňák". Je zdoben podobně jako guláč, není však tak vysoký. Má dvě formy – se stříškou a bez ní. Húseňák bez stříšky si na hlavu dávají svobodní mládenci (ti spolu s kosířkem) a kluci a ženatí muži - mužáci (obojí s malou růžičkou nad čelem). Část mužáků ovšem používá i húseňák s nahoru otočenou stříškou.

Košile slavnostní zvaná „katrovica" je zhotovena z jemného plátna, vsazované rukávy jsou potom z molu. Rukávy bývají široké, dlouhé a sahají až po zápěstí, ukončeny jsou bílou krajkou. Dnešní bohaté výrazné strojové vyšívání se provádí bílou bavlnkou a je sestavováno do dvou širokých forem, které dosahují téměř po ramena. Úzký límeček a prsní přeložka bývají vyšity ručně a zvlášť pečlivě, v současnosti většinou červenou bavlnkou. Límeček se uzavírá čtyřmi dlouhými zoubkovanými šňůrkami, uvazujícími se na „smečky" (mašličky). Jedna se z pravé strany přehazuje na záda přes lajbl.

Šátek kolem krku je připravován z červeného brokátového hedvábí s vetkanými pestrými květy, dlouhé červené proplétané třásně sahají téměř do pasu. Má být uvázán tak, aby okraj límečku košile byl částečně viděn.

Lajbl nebo také kordulka je krátká vestička bez rukávů. Podobně jako u dívčího kroje jde o velmi starobylou oděvní součást. Lajbl je vzadu vysoko vykrojen do poloviny zad a symetricky rozdělen ozdobami. Vpředu těsně přiléhá a nezapíná se. Úprava a výzdoba dnešních lajblů je ve srovnání s předchozími již značně zjednodušena a červené podkladové hedvábí je vedle navrapených stužek a stočených šňůreček doplněno lesklými flitry. Na levou stranu lajblu se připevňují dlouhé malované mašle, sahající do půli stehen. Mašle jsou nahoře složeny v krásně upravený vějíř, do kterého se vkládá umělá květina nebo živá snítka rostlin.

Červenice jsou základním znakem podlužáckého slavnostního kroje pro svobodné mládence. Od poloviny 19. století se zhotovují z jasně červeného sukna (původní barva byla fialová), střihově přiléhají k tělu a u kotníků se uvazují přišitými šňůrkami. V pase je všit řemen, který se i s klínkem utahuje. Klínek (poklopec) nemá knoflíky a zapíná se tradičními kovovými háčky. Na vnějších stranách nohavic je našita modrá šňůra, jež na zadní straně nahoře v pase tvoří kolečko. Šňůry i kolečko bývají doplněny krásným modrým „cifrováním" a barevnou výšivkou. Takto zdobeny jsou i klínek a přední část nohavic od pasu ke kolenům.

Ke slavnostnímu kroji svobodných chlapců patří rovněž neodmyslitelně čižmy. Oproti původním z přelomu 19. a 20. století, kterým se kvůli rovným kramflekům okutým železem říkalo též „sekavice", jsou soudobější zhotoveny z vyztužené až tvrdé černé kůže (dnes se i lakují) s vykrojeným podpatkem, ukončeným asi 2 cm vysokou žlutou podkůvkou. Podrážky jsou z vnější strany obarveny cihlově červeně. Velmi nápadné je jejich zdobení. Horní okraj holinky je olemován fialovým hedvábným úpletem, popř. červenou kůží a vpředu je vykrojen s upevněnou fialovou růžicí, z níž je spuštěn fialový hedvábný střapec sahající až k nártu. Nechybí ozdobné sešití a prošití barevným dírkovým hedvábím barvy zelené, červené, bílé a fialové. Vnitřní i vnější strana je pak strojově vyšívána na rovné hladké kůži dle předkreslení, ve výšivce většinou figurují typické podlužácké srdíčko či jiné ornamenty.

Tento mikroprojekt je spolufinancován Evropskou unií, z prostředků fondu mikroprojektu spravovaného regionem Bílé Karpaty.